Nebudeme si nic nalhávat, lenost je příšerná věc. Zvláště ve chvíli, kdy se k něčemu chystáte bezmála měsíc a pořád to ne a ne udělat - důvodů k odkladu je přeci spousta. Od návštěvy u
Radka Kratiny v Domě U Kamenného zvonu mě dělí právě bezmála měsíc a teprve teď jsem se odhodlala o ní napsat. Nenechte se mýlit, není to tím, že by to vůbec nestálo za zmínku, ba je tomu přesně obráceně. Doteď skvělé zážitky z výstavy vstřebávám a tajně si doufám, že se mi v budoucnu poštěstí mít alespoň jedno Kratinovo dílo doma...
Při vstupu do prvních pár výstavních místnosti na většinu návštěvníků asi Kratina převratný dojem neudělá, odejít by v tuto chvíli ovšem rozhodně byla chyba. Pochopit jeho tvorbu jako celek je totiž nejen užitečně ale i důležité, a tak se návrhům textilií, hraček anebo obrazům z papíru a grafickým experimentům rozhodně nevyhýbejte. Za prvé si nezájem nezaslouží, byť jsou tu tak trochu "Popelkami", za druhé...však ono "TO" přijde!
O pár kroků dál a zápalky i rok 1964 přináší "TO" něco, co bude Radek Kratina ve své tvorbě nadále a především úspěšně rozvíjet. Variabily dřevěné - jednoduché, složité, v přírodních odstínech, bílé (a mé asi nejoblíbenější) i barevné, variabily kovové ve vysokém lesku až zrak přechází... Jednoduše krása a kdo říká, že ne, musí lhát!:) Však se jděte podívat, do 19. 5. 2013 už moc času nezbývá!
(foceno na mobil)
