V galerii Topičův salon probíhá do 5. 4. 2013 výstava vybraných děl multižánrového umělce Eduarda Ovčáčka. Kurátorsky jsou pod ní podepsaní Ludvík Ševeček a Ilona Víchová. Téměř každý návštěvník si během návštěvy musí přijít na své, Ovčáčkův záběr je totiž opravdu veliký.
Čím starší práce, tím větší naléhavost zobrazovaného - alespoň mně to tak připadá. Něco bujícího nenápadně pod povrchem. Čím novější práce, tím větší hravost a barevnost. Lehkost bytí, které se jen tu a tam mírně komplikuje. V každém z vystavovaného jsem si našla něco, co mě oslovilo, co mi dokázalo předat svůj " příběh". S malou výjimkou - digitální tisky. Ať jsem se dívala, jak chtěla, cítila jsem se jimi podvedena. Že se tváří na víc, než jsou, že své vady na kráse schovávají za moderní umělý věk, že... Zkrátka, digitální print mi v tomto případě opravdu nesedl. V jiném prostředí a v jiných souvislostech bych mu u Ovčáčka možná dala ještě jednu šanci.
Žádné komentáře:
Okomentovat